Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
Dne 20. března 2025 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon 73/2025 Sb., kterým se mění zákon 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „Novela“), a který přináší zpřísnění regulace právních služeb, posílení ochrany důvěrnosti klientské komunikace a zavedení Garančního fondu České advokátní komory (dále jen „Garanční fond Komory“ a „Komora“) pro bezpečnější advokátní úschovy. Novela reaguje na rostoucí potřebu transparentnosti, přísnější kontroly právní praxe a efektivnější ochran právních subjektů.
Velká část Novely nabyde účinnosti 1. dubna 2025 a přináší změny v poskytování právních služeb, advokátní praxi i správě peněžních prostředků. Vybraná ustanovení pak nabydou účinnosti 1. července 2025. Zřízení Garančního fondu Komory vstoupí v účinnost 1. ledna 2026.
Zpřísnění poskytování právních služeb a ochrana komunikace mezi advokátem a klientem
Novela výslovně zakazuje nabídku nebo poskytování právních služeb osobami, které k tomu nemají oprávnění podle zákona. Taktéž je zakázáno obstarání či zprostředkování právní služby osobou bez příslušného oprávnění. Tato opatření mají za cíl eliminovat nelegální poskytovatele právních služeb.
Novela rovněž zavádí přísnější pravidla na ochranu důvěrnosti informací mezi advokátem a klientem. A rovněž nově zavádí, že informace, které tvoří obsah komunikace advokáta, advokátního koncipienta, zaměstnance advokáta nebo společnosti anebo zahraniční společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti anebo v zahraniční společnosti podílejí na poskytování právních služeb, tedy i osoby uvedené v ustanovení § 21 odst. 9 písm. a) zákona 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), s klientem při výkonu advokacie jsou důvěrné, pokud jde o důvěrnost, která slouží zájmům klienta.
Pokud se důvěrné informace nacházejí u osob, které nejsou advokát, advokátní koncipient nebo osoby, které jsou uvedené v ustanovení § 21 odst. 9 písm. a) zákona o advokacii, musí být tyto informace označeny způsobem, tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o důvěrné informace chráněné zákonem o advokacii.
Informace získané výše zmíněnou komunikací mezi advokátem, advokátním koncipientem nebo osobami dle ustanovení § 21 odst. 9 písm. a) zákona o advokacii, a klientem, nesmí být zneužity nebo prozrazeny jiné osobě bez zákonného důvodu anebo bez souhlasu toho, komu byly právní služby poskytnuty.
Úprava advokátní praxe a poplatků
Novela přináší několik významných změn v oblasti advokátní praxe a poplatků. Nově se upravují podmínky pro právní praxi advokátních koncipientů. Pokud advokátní koncipienti pracují na zkrácený úvazek, jejich povinná praxe se úměrně prodlužuje. Důvodem pro zavedení těchto podmínek je zajištění dostatečné odborné praxe a odborné přípravy pro advokátní koncipienty i při menším pracovním vytížení.
Novela upravuje výši některých plateb spojených s činností advokáta nebo advokátního koncipienta. Například poplatek za advokátní zkoušku se zvyšuje z 10 000 Kč na 15 000 Kč, což reflektuje náklady spojené s administrativním a organizačním zajištěním zkoušky. Součástí Novely je i stanovení zkušební komise pro advokátní zkoušky a možnost přijímat usnesení mimo zasedání sněmu s využitím digitálních nástrojů.
Zavedení Garančního fondu Komory
Novela zavádí Garanční fond Komory, jehož účelem je poskytování náhrad osobám, které utrpěly finanční újmu v důsledku trestné činnosti advokátů v souvislosti s úschovou peněžních prostředků. Náhrady jsou limitovány na 2 500 000 Kč na jednu úschovu, výjimečně až 5 000 000 Kč při prodeji nemovitosti určené k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí. Cílem tohoto Garančního fondu Komory je zvýšit ochranu klientů advokátů a zajistit bezpečnější správu finančních prostředků svěřených do úschovy.
Garanční fond Komory bude spravován Komorou, která bude odpovídat za jeho administraci a vyplácení náhrad. Novela zároveň stanovuje pravidla transparentního vedení tohoto fondu a podmínky pro přidělování náhrad. Účinnost ustanovení o zřízení Garančního fondu Komory je stanovena na 1. ledna 2026.
Úpravy advokátní úschovy peněžních prostředků
Novela zpřísňuje pravidla pro advokátní úschovu peněžních prostředků. Cílem této změny je zvýšit bezpečnost a transparentnost. Nově musí být úschovy vedeny výhradně na zvláštních bankovních účtech označených jako „advokátní úschova“, čímž se minimalizuje riziko nesprávného nakládání s penězi klientů. Složiteli a oprávněnému, je-li stranou písemné smlouvy o úschově, bude automaticky zasíláno elektronické potvrzení o úschově, což zvyšuje kontrolu nad správou finančních prostředků.
Další novinkou je zakotvení elektronické knihy úschov v zákoně o advokacii, která umožní Komoře efektivní kontrolu nad dodržováním pravidel advokáty. Tato opatření mají zabránit možnému zneužití peněz klientů a posílit jejich důvěru v advokátní služby.
Podmínky a omezení pro provádění advokátního prohlášení k elektronickým dokumentům
Od července 2025 bude doplněno ustanovení § 25a odst. 2 zákona o advokacii upravující prohlášení o pravosti podpisu. Dle novely formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést prohlášení, vzor doložky s prohlášením o pravosti podpisu k dokumentu v elektronické podobě a postup při provádění prohlášení k dokumentu v elektronické podobě stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Novela stanovuje, že advokát nemůže být při prohlášení k dokumentu v elektronické podobě zastoupen advokátním koncipientem, i když advokátní koncipient předložil Komoře úředně ověřený vzor svého podpisu.
Novela rovněž zavádí v ustanovení § 25a nové odstavce 6 až 9, které upřesňují podmínky, za nichž nelze provést advokátní prohlášení k dokumentu v elektronické podobě. Mezi tyto situace patří například případ, kdy dokument neobsahuje text, chybí podpis jednající osoby nebo se jedná o zcela nevyplněný formulář. Dále je znemožněno provedení prohlášení, pokud jednající osoba nepředloží platný identifikační doklad nebo pokud dokument není v jazyce, kterému advokát rozumí, a zároveň není předložen jeho úřední překlad.
Současně Novela umožňuje advokátům využívat údaje ze základního registru obyvatel v rozsahu potřebném pro identifikaci osoby při provádění elektronického prohlášení, včetně osobních údajů a informací o datové schránce. Toto oprávnění však nijak neomezuje možnost advokáta čerpat údaje z jiných informačních systémů na základě souhlasu klienta. Jednající osoba se musí při identifikaci prokázat platným dokladem podle svého statusu (občan ČR, cizinec z EU, nebo osoba požívající mezinárodní imunity).
Změny v organizaci Komory
Novela přináší několik organizačních změn v rámci Komory, které mají zefektivnit její činnost a posílit dohled nad advokátními zkouškami. Dříve byly advokátní zkoušky upraveny vyhláškou Ministerstva spravedlnosti (např. vyhláška 197/1996 Sb.), která se tímto zákonem ruší. Nově bude zkušební komise formálně zakotvena přímo v zákoně.
Dále zákon umožňuje přijímání usnesení mimo zasedání sněmu, a to v písemné formě nebo s využitím digitálních nástrojů, což České advokátní komoře umožňuje pružněji reagovat na aktuální potřeby advokátního prostředí.
Závěr
Novela přináší komplexní modernizaci právního rámce výkonu advokacie v České republice, přičemž reaguje na potřebu vyšší ochrany klientů, digitalizace právních služeb a posílení odpovědnosti advokátů. Zavádí nové instituty, jako je například Garanční fond Komory, a zároveň upravuje pravidla pro správu cizího majetku nebo advokátní úschovy. Významné změny se dotýkají i souvisejících právních předpisů v oblasti bankovnictví, notářství a justice.
MELKUS KEJLA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o.
Washingtonova 1624/5
110 00 Praha 1
Tel.: +420 725 907 365
e-mail: info@melkuskejla.cz

[1] Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník: komentář k § 1089. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023.
[2] ROUCEK, F. - SEDLÁČEK, J. a kol. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl VI. Praha: V. Linhart, 1937. s. 454
[3] Fruthová, V. / Novák, M., originární způsoby nabývání vlastnictví v římském právu a dnes, Praha: Auditorium 2018, s. 233.
[4] ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II: komentář k § 130. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009.
[5] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2000, sp. zn. 22 Cdo 417/98.
[6] Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník: komentář k § 1095. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023.
[7] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz